Změny v daních pro rok 2019

NEJNOVĚJŠÍ VERZI TOHOTO ČLÁNKU NALEZNETE NA NOVÉM WEBU www.behounek.eu

S účinností od 1.1.2019 dochází ke změnám v oblasti dph, které plynou z již platných změn předpisů EU. Další změny by měl přinést vládní návrh daňových změn pro rok 2019 (daňový balíček 2019), který začala projednávat Poslanecká sněmovna (prvé čtení bylo původně zařazeno na pořad schůze, která byla předčasně ukončena 10.7.2018; pravděpodobně tedy proběhne až na zářijové schůzi Poslanecké sněmovny). V souvislosti s připravovanými změnami v evidenci tržeb (viz článek Novela zákona o evidenci tržeb) by mělo dojít ke změnám v sazbách dph, ale až v průběhu roku 2019 (očekává se, že nejdříve od 1.7.2019). Pro rok 2019 dojde k dílčí změně ve zdanění investičních fondů novelou č. 174/2018 Sb., která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 16.8.2018.

Změny předpisů EU

Směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH je s použitím od 1.1.2009 novelizována:

• směrnicí Rady (EU) 2016/1065, kterou se mění směrnice o dani z přidané hodnoty, pokud jde o zacházení s poukazy (přímo se netýká uplatnění dph u poskytování poukazů, ale až následného obchodování s těmito poukazy)
• směrnicí Rady (EU) 2017/2455, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku

Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES, o společném systému DPH, je s účinností od 1.1.2019 novelizováno ve věci vymezení státu usazení příjemce elektronicky poskytované služby (nové znění čl. 24b), a to nařízením č. 2017/2459.

Změny v elektronickém obchodování (směrnice  2017/2455 a nařízení 2017/2459) se od 1.1.2019 týkají elektronicky poskytovaných služeb, a to osobám nepovinným k dani – např. podnikatel za úplatu umožňuje, aby si osoba z jiného členského státu pro své soukromé účely elektronicky stáhla aplikaci do svého mobilního telefonu. V současné době (takto se postupuje od 1.1.2015) se postupuje tak, že poskytovatel uvedené služby (pokud není plátcem daně) se jejím poskytnutím stává identifikovanou osobou a je povinen odvést dph státu, kde je zákazník usazen (např. tedy slovenskou daň, pokud je zákazník usazen ve Slovenské republice).  Od 1.1.2019 si poskytovatel služby (nepřekročí-li finanční limit) bude moci zvolit, zda bude postupovat dle současného modelu anebo zda uplatní českou daň – finanční limit činí 10 000 €/ kalendářní rok.

Daňový balíček 2019

MF obsah návrhu daňového balíčku schváleného vládou 13.6.2018 komentovalo ZDE.

Daňový balíček 2019 je souborem novelizací těchto předpisů:

• zákona o daních z příjmů
• zákona o dani z hazardních her
• zákona o dph
• insolvenčního zákona (navazuje na změnu zákona o dph)
• zákona o spotřebních daních
• celního zákona
• daňového řádu
• zákona o o mezinárodní spolupráci při správě daní
• zákona o Finanční správě
• zákona o Celní správě.

Původní návrh předložený ministerstvem financí obsahoval zrušení zdanění příjmů zaměstnanců metodou superhrubé mzdy a zavedení progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob 19 resp. 24 %. V rámci vypořádání připomínek v rámci vnějšího připomínkového řízení byl z návrhu tento zásadní bod vypuštěn a ministerstvo jej hodlá prosazovat až v některém z dalších návrhů na změny v daních z příjmů a nikoli v rámci daňového balíčku pro rok 2019; pro rok 2019 by tedy nemělo k této zásadní změně dojít. Součástí vládního návrhu daňového balíčku však zůstává např. zavedení omezení daňové uznatelnosti „nadměrných výpůjčních výdajů“.

Změny v zákoně o dph od 1.1.2019, které obsahuje vládní návrh daňového balíčku, jsou značně rozsáhlé – navrženo je 269 bodů změn a 13 přechodných ustanovení. Součástí změn v zákoně o dph je zapracování změn plynoucích z výše uvedených změn legislativy EU.

Některé změny mají pouze potvrdit výklad stávající právní úpravy a proto jsou tyto změny resp. jejich odůvodnění použitelné i na stávající praxi. Např. je navrhováno doplnění § 104, které výslovně stanoví, že správce daně nemůže uplatnit úrok z prodlení např. v následující situaci:

Plátce daně přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, ze kterého mu vznikla povinnost přiznat daň k datu 20.2.2018 a současně mohl za 02/2018 uplatnit z tohoto přijatého plnění plný nárok na odpočet daně. Plátce daně toto přijaté zdanitelné plnění omylem vykázal v daňovém přiznání (na řádku 10) a v kontrolním hlášení (v části B.1) až za 03/2018 a současně v daňovém přiznání za 03/2018 uplatnil z uvedeného přijatého plnění odpočet daně (na řádku 43).

Pokud bude daňový balíček přijat v navržené podobě, tak bude „beztrestnost“ uvedeného omylu přímo zakotvena v § 104 zákona o dph – v nově vloženém odst. 5 do § 104. Podle důvodové zprávy k tomuto doplnění zákona se však nejedná o věcnou změnu a správce daně nemůže uvedenou chybu trestat ani v současné době. Důvodová zpráva předložená do vnějšího připomínkového řízení v komentáři k § 104 odst. 1 a 2 uvádí:

Dále se navrhuje doplnit do ustanovení § 104 zákona o dani z přidané hodnoty z důvodu právní jistoty ustanovení, které by postavilo najisto, že se toto ustanovení neuplatní v případě, kdy plátce zahrne přijaté zdanitelné plnění, ze kterého mu vznikla povinnost přiznat daň, nebo poskytnutou úplatu, vznikne-li z této úplaty povinnost přiznat daň do jiného zdaňovacího období a současně v tomto zdaňovacím období uplatní odpočet daně v plné výši (viz nový odstavec 3 a 5).