Zákon o obchodních korporacích

03.11.2013 15:56

V návaznosti na nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. byl dne 22.3.2012 pod č. 90/2012 Sb. vyhlášen ve Sbírce zákonů zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Rekodifikace soukromého práva, jejímž základním kamenem je nový občanský zákoník a pro oblast práva obchodních společností zákon o obchodních korporacích (ZOK), nabývá účinnosti k 1.1.2014.

Zákon o obchodních korporacích v pdf podobě si můžete stáhnout v oficiální podobě ze Sbírky zákonů zde.

Nová úprava přináší celou řadu změn, z těch týkajících se běžné praxe  upozorňuji na:

  • zmírnění dosavadních nesmyslně přísných pravidel zákazu konkurence, omezení pro majetkové převody a smluvní transakce mezi společnostmi a jejími jednateli či členy představenstev, společníky či akcionáři apod. (zrušení § 196a ObchZ – pro s.r.o. zcela, pro a.s. nahrazení podstatně mírnější úpravou v § 255 ZOK),
  • možnost vyplácet zálohy na podíly na zisku (§ 40 ZOK),
  • zrušení povinné tvorby rezervního fondu u s.r.o., u a.s. povinná tvorba rezervního fondu jen dle § 316 ZOK na vlastní akcie  a zvláštní rezervní fond ve výši poskytnuté finanční asistence dle § 311 ZOK,
  • při poskytování dobrovolného příplatku společníků s.r.o. mimo základní kapitál již nehrozí, že by mohl být vyžadován notářský zápis,
  • již není povinná účast zaměstnanců v dozorčích radách a.s.

 

Právní úprava obchodních korporací, tj. obchodních společností a družstev, je v novém systému  soukromého práva rozložena mezi nový občanský zákoník, ZOK a další související předpisy jako je např. nový rejstříkový zákon č. 304/2013 Sb.

 

 

Zásadní novinkou je např. možnost různých druhů podílů na s.r.o. (vedle základního podílu např. podíl s automatickým nárokem na podíl na zisku apod.), podíly na s.r.o. mohou být vyjádřeny  kmenovým listem atd.

 

Jednou z novinek, kterou ZOK přináší proti současné úpravě obchodních společností v obchodním zákoníku, je podrobná úprava smlouvy o výkonu funkce v § 59 až 62 (namísto dosavadní velice stručné úpravy v § 66 odst. 2 ObchZ).

 

ZOK přiznává statutárům nárok na odměnu za výkon funkce pouze za předpokladu, že je odměna sjednána ve smlouvě o výkonu funkce uzavřené v souladu se ZOK (§ 59 odst. 3). Podobné závěry plynou i z dnešní úpravy – např. statutár nemá právo na odměnu, která nebyla alespoň dodatečně schválena valnou hromadou (§ 66 odst. 2 ObchZ předepisuje, že smlouva o výkonu funkce musí být schválena valnou hromadou; není-li odměna obsažena ve smlouvě o výkonu funkce, je podle § 125 odst. 1 písm. f) resp. § 187 odst. 1 písm. g) ObchZ rozhodování o odměně jednatele resp. člena představenstva výlučným oprávněním valné hromady. V porovnání s dnešní úpravou je nová úprava jednoznačnější, srozumitelnější a přehlednější. Uvedené pravidlo není třeba složitě prokazovat a potvrzovat jej judikaturou – neplatnost odměny statutára sjednané v rozporu s ObchZ (konkrétně bez souhlasu valné hromady) konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 29 Cdo 4566/2009 ze dne 16.11.2010 (část 1 - K nároku žalobce na odměnu za výkon funkce člena představenstva).

 

Nebude-li odměna platně sjednána, bude možné se domáhat obvyklé odměny pouze za určitých okolností.  To je oproti dnešní úpravě zásadní rozdíl a odpovídá zásadě zakotvené v § 59 odst. 3 ZOK, že není-li odměna platně sjednána, má se za to, že výkon funkce je bezplatný.  Současná úprava umožňuji statutárovi, jehož odměna nebyla sjednána vůbec anebo neplatně, aby se domáhal práva na odměnu v obvyklé výši. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 29 Odo 994/2005 ze dne 31.1.2007 potvrdil nárok na odměnu u jednatele v situaci, kdy tento nárok nebyl sjednán, valná hromada o něm nerozhodla a funkce byla 6 let vykonávána bezplatně. Nárok se ovšem promlčuje v obecné čtyřleté obchodněprávní promlčecí lhůtě, jednatel tedy může uplatňovat své právo na odměnu jen za období předcházejících 4 let.

 

Podle současné úpravy je třeba odlišovat neplatně sjednanou odměnu (na tu nárok není) od odměny v obvyklé výši (na tu je nárok vždy, nejedná-li se o nárok již promlčený). Např. v poměrně nedávném rozhodnutí sp.zn. 29 Cdo 2379/2010 ze dne 26.10.2011 Nejvyšší soud potvrdil, že jednatel sice nemá nárok na odměnu z neplatně sjednaného pracovněprávního vztahu (neplatnost byla dána jednak střetem zájmů – jednatel uzavřel pracovní smlouvu a dohodu o pracovní činnosti za společnost i za sebe sama, jednak z důvodu nepovoleného souběhu funkcí – předmětem pracovní smlouvy byla činnost obchodního ředitele), ale že je třeba se zabývat jeho nárokem na odměnu jednatele v obvyklé výši.   

 

Jak již bylo výše uvedeno, od 1.1.2014 bude nárok na odměnu statutára podmíněn platným ujednáním ve smlouvě o výkonu funkce. Nebude-li nárok ve smlouvě o výkonu funkce platně sjednán, bude možno se nároku na odměnu v obvyklé výši dožadovat pouze v těchto případech:

  • sjednaná smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně bude neplatné z důvodu na straně obchodní korporace
  •  smlouva o výkonu funkce nebude uzavřena z důvodu překážek na straně obchodní korporace uzavřena nebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po vzniku funkce člena orgánu obchodní korporace.

 

ZOK přináší také větší ochranu věřitelů společnosti – např. úprava smlouvy o výkonu funkce v § 62 odst. 1 uvádí:

Bylo-li v insolvenčním řízení zahájeném na návrh jiné osoby než dlužníka podle jiného právního předpisu soudem rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, vydají členové jejích orgánů, vyzve-li je k tomu insolvenční správce, prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi, a to za období 2 let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku, pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné.

 

Byť je úprava smlouvy o výkonu funkce v ZOK upravena poměrně podrobná, na všechny sporné otázky odpověď nedává. Např. se ZOK vyhnul řešení souběhu funkcí a neobsahuje úpravu obdobnou § 66d ObchZ (pověření obchodním vedením), která byla do ObchZ vložena k 1.1.2012.

 

Věc je komplikována tím, že v rámci připomínkového řízení k ministerskému návrhu ZOK byla do návrhu předloženého v dubnu 2011 k projednání Legislativní radě vlády (ta se jím zabývala 28. až 30.4.2011)  problematika souběhu funkcí zapracována, ale následně byl vládě ke schválení předložen návrh problematiku souběhu funkcí neřešící a platný ZOK souběh funkcí tak neřeší. Komplikace spočívá v tom, že důvodová zpráva nebyla při přepracování návrhu ZOK z dubna 2011 na návrh ZOK schvalovaný v květnu 2011 přepracována a ani nebyla přepracována při předložení vládního návrhu do poslanecké sněmovny. Důvodová zpráva tedy uvádí, že se výslovně umožňuje výkon obchodního vedení v pracovním poměru i osobou, která je členem statutárního orgánu – ve skutečnosti však platný ZOK nic takového výslovně neřeší.

 

Další komplikací např. je, že nový občanský zákoník vychází z koncepce, že i jednatel je členem statutárního orgánu – podle § 152 nového ObčZ si právnická osoba tvoří orgány o jednom členu (individuální) anebo o více členech (kolektivní orgán), podle § 164 nového ObčZ náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Nový občanský zákoník proto pracuje pouze s pojmem člen statutárního orgánu a nepoužívá vedle něho pojem osoba, která je statutárním orgánem.

 

Úprava § 194 ZOK však byla přijata ve znění komplexního pozměňovacího návrhu:

1) Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů.

2) Určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní orgán; ustanovení

§ 440 a 444 se použijí obdobně.

Platné znění ZOK tedy odporuje koncepci nového občanského zákoníku, protože podle něho jsou jednatelé členy statutárního orgánu pouze v případech společností s více jednateli a navíc za podmínky úpravy ve společenská smlouvě, že tito jednatelé tvoří kolektivní orgán.

 

Tento krátký příspěvek naznačuje, že rekodifikace soukromého práva v mnohých ohledech posiluje právní jistotu, zároveň však (řekl bych, že v důsledku uspěchaného schvalovacího procesu) přinese i mnoho zcela zbytečných problémů.

 

Zákon o obchodních korporacích není (spolu s novým občanským zákoníkem) jediným předpisem, který bude nutné v souvislosti s novým právem obchodních korporacích od 1.1.2014 zvládnout. Např. obchodní rejstřík včetně ukládání listin do sbírky listin (účetní závěrka, zpráva o vztazích mezi propojenými osobami, sankce za neukládání listin) je nově upraven v samostatném zákoně o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob č. 304/2013 Sb.

 

Změny, které přináší rekodifikace soukromého práva do oblasti právní a daňové úpravy s.r.o. shrnuje přenáška S.R.O. 2014, která se uskuteční v Praze ve dnech 13. a 26.11.2013. Dopady rekodifikace soukromého práva přehledně shrnuje přednáška NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK PRO EKONOMY, která se uskuteční v Praze dne 12.12.2013 - zvukovou ukázku k danému tématu v trvání 54 min si můžete stáhnout zde. K tématu "Odměňování jednatelů a členů představenstev v podmínkách roku 2013" si můžete objednat samostatný materiál – bližší informace naleznete zde.

 

 

 

Kontakt

Ing. Pavel Běhounek

Na Mlejnku 1679/20
147 00 Praha 4

601 207 656

Odpovědi na dotazy od 200 Kč+DPH

  

Nový web www.behounek.eu



 

Kliknutím na tlačítko výše vstoupíte na facebookovou stránku "O daních" věnovanou aktuálnímu daňovému dění

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

O daňovém přiznání za rok 2011

Odkaz na video (od 64. minuty, lze vybrat v obsahu pořadu):

www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/212562220600031/video/