Formulář DPH a souhrnné hlášení pro období roku 2011

Pro období roku 2011 byl vydán nový tiskopis vzor č. 17, který sice vychází z novely zákona O DPH účinné od 1.4.2011, ale použil se již pro prvé zdaňovací období roku 2011 (leden 2011, prvé čtvrtletí 2011). Tento text upozorňuje na novinky ve formuláři přiznání k DPH pro rok 2011, zejména na změny od 1.4.2011. Protože formuláře k DPH resp. jejich vyplňování se každoročně měnily, upozorňuje tento článek stručně i na změny v uplynulých obdobích. Pozornost je věnována i souhrnnému hlášení, u kterého došlo k hlavním změnám od roku 2010, ale i v roce 2011 u něho došlo k dílčím změnám.

Novinkou od 1.4.2011 je uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a zákona o DPH.  Již za období dubna 2011 musí poskytovatelé i příjemci podávat ve lhůtě pro podání daňového přiznání také výpis z evidence (v elektronické podobě). Tento výpis, kterému tento článek rovněž věnuje pozornost, bude k dispozici v rámci aplikace EPO provozované daňovou správou. Od 17.5.2011 je v rámci aplikace EPO k dispozici formulář pro podání uvedeného výpisu.

FORMULÁŘ DPH

Formulář používaný před rokem 2009, pro rok 2008 formulář vzor č. 14, byl od současného formuláře koncepčně odlišný – byl tvořen dvojlistem a jeho struktura včetně číslování jednotlivých řádků byla odlišná. Formuláře pro rok 2009 (tiskopis vzor č. 15) a pro rok 2010 (tiskopis vzor č. 16) byly prakticky shodné a obdobné formuláři používanému od roku 2011. Od roku 2009 se v daňovém přiznání samostatně vykazuje dlouhodobý majetek podléhající opravnému mechanismu odpočtu daně - v letech 2009 a 2010 na řádku 48, od roku 2011 se vykazuje na řádku 47. V roce 2009 bylo umožněno údaje o majetku podléhajícímu opravnému mechanismu odpočtu daně na vstupu vykazovat jak v návaznosti na uvedení majetku do užívání, tak v návaznosti na uplatnění odpočtu daně. Od roku 2010 je vyžadováno vykazování pouze v návaznosti na uvedení majetku do užívání.

Nový formulář přiznání k dani z přidané hodnoty pro rok 2011 (tiskopis vzor č. 17, pokyny k vyplnění vzor č. 13) vychází z novely zákona o DPH č. 47/2011 Sb. účinné od 1.4.2011 a proto se při jeho vyplňování za zdaňovací období spadající do období 1.1. až 31.3.2011 postupovalo podle dodatků k pokynům pro období do 31.3.2011. Některé údaje se již od prvého zdaňovacího období roku 2011 vykazovaly na jiných řádcích (např. odpočet daně z pořízeného dlouhodobého majetku byl v letech 2009 a 2010 vykazován na řádku 48, od 1.1.2011 se vykazuje na řádku 47) nebo podle nových pravidel (nesouvisejících s legislativními změnami, ale potřebami správy daní, a to zejména na úrovni EU).

Již od 1.1.2011 došlo k dílčím změnám ve vykazování přeshraničních služeb poskytovaných v rámci EU. Údaje vykazované v daňovém přiznání se přiblížily údajům vykazovaným v souhrnném hlášení (vit též níže k souhrnnému hlášení – na řádku 21 se v přiznání roku 2010 vykazovalo poskytnutí služeb s místem plnění mimo tuzemsko osobám registrovaným k dani v jiném členském státě s odkazem na § 24a zákona o DPH (např. tedy jak poskytnutí zprostředkovatelské služby německému plátci, kde je místo plnění stanoveno v Německu podle základního pravidla dle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tak poskytnutí stavebních prací na nemovitosti nacházející se v Německu, kde je místo plnění stanoveno v Německu dle zvláštního pravidla uvedeného v § 10 zákona o DPH). Služby, u kterých je místo plnění stanovené v jiném členském státě dle zvláštního pravidla (např. služby vztahující se k nemovitosti) se přitom neuvádějí do souhrnného hlášení (neuváděly se ani v roce 2010). Již od prvého zdaňovacího období roku 2011 (tedy za období před účinností novely účinné od 1.4.2011) je na řádku 21 vykazováno pouze poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě, jde-li o služby uvedené v § 102 odst. 1 písm. d) zákona o DPH, tedy o služby, kde se místo plněné určuje dle základního pravidla (§ 9 odst. 1 písm. a) zákona o DPH) a jejichž poskytnutí se uvádí do souhrnného hlášení. Poskytnutí služeb s místem plnění podle speciálních pravidel (např. podle § 10 zákona o DPH), které se neuvádí do souhrnného hlášení, je vykazováno na řádku 25. Obdobně se na řádcích 5 a 6 již za období od 1.1.2011 vykazuje pouze přijetí služby od osoby registrované k dani v jiném členském státě s místem plnění stanoveným podle základního pravidla, přijetí služby stanovené podle speciálních pravidel je vykazováno na řádcích 12 a 13 (odpovídajících řádkům 11 a 12 formuláře pro rok 2010).

Náplň některých řádků formuláře vydaného pro rok 2011 byla až do účinnosti novely č. 47/2011 Sb., tedy do 1.4.2011, nevyužita. Od 1.4.2011 se v daňovém přiznání vyplňují údaje, které přinesly nové nástroje zavedené do ZDPH od 1.4.2011. Od 1.4.2011 tak mají uplatnění:

·         řádky 10 a 11 (příjemce) a 25 (dodavatel) pro vykazování obchodů v rámci přenesení daňové povinnosti podle § 92a a násl. zákona o DPH, který se dříve uplatňoval pouze při dodání zlata, od 1.4.2011 se uplatňuje např. i u dodání resp. pořízení zboží uvedeného v příloze č. 5 (např. dodání odpadu či šrotu ze železa nebo oceli podle § 92c zákona o DPH),

·         řádky pro opravu výše daně za dlužníky v insolvenčním řízení podle § 44 zákona o DPH (věřitel snižuje svoji daň na výstupu na řádku 1 nebo 2 a údaje o této opravě uvede na řádku 33; dlužník snižuje svůj nárok na odpočet daně na řádku 40 nebo 41 a údaje o této opravě uvede na řádku 34,

·         řádek 45 pro vyrovnání odpočtu daně podle nového principu zakotveného v § 77 zákona o DPH a dále pro odpočet daně při změně režimu (při registraci plátce anebo při zrušení registrace DPH) podle § 79 (za období před 1.4.2011 se odpočet daně při změně režimu řídil § 74 ZDPH účinného do 31.3.2011). Poprvé za poslední zdaňovací období roku 2011 se na řádku 45 bude provádět oprava odpočtu daně podle § 75 odst. 4 - oprava odpočtu daně v poměrné výši za rok pořízení, např. v případě uplatnění odpočtu daně v poměrné výši z důvodu použití majetku i pro soukromé účely, pokud se skutečná míra využití liší o více než 10 % oproti odhadu provedenému při uplatnění odpočtu daně.

Od 1.4.2011 se v daňovém přiznání některé údaje vyplňují s dílčími změnami:

·         na řádcích 5 a 6 (přijetí služby s místem plnění podle základního pravidla § 9 odst. 1 zákona o DPH od osoby registrované k dani v jiném členském státě) se v souladu s novelizací § 24 odst. 1 zákona o DPH přiznává též k poslednímu dni měsíce zaplacení zálohy na tuto službu

·         nově se vykazuje dovoz osvobozený podle § 71g, a to na řádku 32. Jedná se o zvláštní režim dovozu zboží přepravovaného ze třetí země, propuštěného do režimu volného oběhu v ČR a přepraveného rovnou do jiného členského státu – např. slovenský plátce propouští čínské zboží do režimu volného oběhu v rámci EU v ČR a toto zboží následně přemísťuje na Slovensko. Tento dovoz byl před 1.4.2011 osvobozen podle § 71 odst. 8 zákona o DPH účinného do 31.3.2011 a v daňovém přiznání se samostatně nevykazoval

·         na řádku 47 se vykazuje hodnota pořízeného dlouhodobého majetku ve smyslu § 4 odst. 3 písm. d) a e) zákona o DPH, před 1.4.2011 se vykazovala hodnota majetku uvedeného v § 78 odst. 2 zákona o DPH účinného do 31.3.2011 (proti úpravě účinné od 1.4.2011 tedy navíc i hodnota  technického zhodnocení)

·         na řádku 60 se provádí úprava odpočtu daně podle nových pravidel dle § 78 až § 78c zákona o DPH, navíc u dlouhodobého majetku (a technického zhodnocení) pořízeného před 1.4.2011 se zde uvádí úprava odpočtu podle § 78 zákona o DPH účinného do 31.3.2011 a vyrovnání odpočtu podle § 79 zákona o DPH  účinného do 31.3.2011

SOUHRNNÉ HLÁŠENÍ A JEHO NÁVAZNOST NA DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ

Od roku 2010 se v souhrnném hlášení vykazuje poskytnutí služeb s místem plnění v jiném členském státě podle obecného principu reverse-charge zakotveného v § 9 odst. 1, je-li povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby (§ 102 odst. 1 písm. d) zákona o DPH ve znění účinném od 1.1.2010), hodnota služby se uvádí s kódem 3. Před rokem 2010 se v souhrnném hlášení poskytnutí služeb nevykazovalo.

Do souhrnného hlášení se uvádí (v roce 2011 stejně jako v roce 2010) pouze služby, u kterých je místo jejich poskytnutí v jiném členském státě podle základního pravidla dle § 9 odst. 1 zákona o DPH – viz výše k vyplňování řádku 21 daňového přiznání od 1.1.2011. V roce 2010 se na řádku 21 daňového přiznání uváděly veškeré služby s místem plnění v jiném členském státě, tedy i služby s místem plnění stanoveném podle zvláštních pravidel, a do souhrnného hlášení se přenášely pouze služby s místem plnění dle základního pravidla. Od roku 2011 došlo k určitému sjednocení a množina služeb uváděných na řádku 21 daňového přiznání odpovídá množině služeb uváděných v souhrnném hlášení – návaznost však není zcela stoprocentní, údaje uváděné do daňového přiznání mohou v konkrétním případě patřit do souhrnného hlášení za pozdější období (v daňovém přiznání se podle § 24a přiznává poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko ke dni jejího uskutečnění anebo ke dni přijetí úplaty, pokud je úplata přijata před poskytnutím služby; v souhrnném hlášení se služba uvádí podle data poskytnutí).

Příklad

Český plátce poskytuje osobě registrované k dani a sídlící v Německu tyto služby:

1. poradenské služby,

2. projektové práce na přestavbu nemovitosti nacházející se v Německu.

U prvé skupiny služeb se místo plnění nachází v Německu - podle obecného pravidla reverse charge uvedeného v § 9 odst. 1 zákona o DPH ve znění účinném od 1.1.2010. Na základě § 24a zákona o DPH vzniká českému plátci povinnost poskytnutí služby přiznat v ČR, a to na řádku 21 daňového přiznání. Daň je na základě článku 196  směrnice 2006/112/ES povinen přiznat v Německu německý odběratel. Proto službu český plátce uvede také do souhrnného hlášení.

U druhé skupiny služeb se místo plnění nachází také v Německu – nikoli však podle obecného pravidla reverse charge uvedeného v § 9 odst. 1 zákona o DPH ve znění účinném od 1.1.2010, ale podle zvláštního pravidla dle § 10. V roce 2010 byla tato služba přiznávána na řádku 21 daňového přiznání, od roku 2011 se uvádí na řádku 25 daňového přiznání. Protože místo zdanitelného plnění nebylo stanoveno podle § 9 odst. 1, ale podle § 10, do souhrnného hlášení se hodnota této služby v roce 2010 neuváděla a neuvádí se ani v roce 2011.

V návaznosti na novelizaci směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH směrnicí 2008/117/ES se od 1.1.2010 souhrnné hlášení podává:

·         výhradně v elektronické podobě

·         měsíčně do 25. následujícího měsíce (i u čtvrtletních plátců DPH) s výjimkou osob přiznávajících pouze služby (jde o osoby, které před 1.1.2010 nepodávali souhrnné hlášení, protože např. nedodávali zboží do jiného členského státu – tyto osoby souhrnné hlášení podávají v termínu daňového přiznání, tedy čtvrtletní plátci čtvrtletně).

Souhrnné hlášení lze podat pouze elektronicky ve formě datové zprávy, a to nejjednodušeji:

·         prostřednictvím aplikace EPO provozované daňovou správou

·         prostřednictvím datové schránky.

Souhrnné hlášení je možno elektronicky podat také zasláním e-mailu na e-mailovou podatelnu příslušného finančního úřadu

Při odeslání souhrnného hlášení prostřednictvím datové schránky (popř. e-mailem) musí mít odeslaná zpráva předepsaný tvar (.XML soubor). Zprávu v předepsaném tvaru lze vytvořit např. z příslušného účetního programu, z programu na zpracování daňových přiznání apod. a následně ji odeslat z datové schránky. Kdo nemá programové vybavení pro vytvoření  potřebného .XML souboru, může využít aplikaci EPO, kde souhrnné hlášení vyplní a může si jej pro kontrolu vytisknout a může si jej také v .XML tvaru uložit do svého počítače a následně odeslat z příslušné datové schránky (popř. e-mailem).

Od 1.1.2010 do 31.3.2011 § 102 odst. 2 zákona o DPH vyžadoval, aby bylo souhrnné hlášení buď opatřeno elektronickým podpisem anebo odesláno z datové schránky (při tomto způsobu komunikace se předpokládá, že příslušné identifikační údaje pro přihlášení do datové schránky zná pouze osoba oprávněná za daňový subjekt jednat). Novela zákona o DPH od 1.4.2011 již umožňuje i odeslání prostřednictvím aplikace EPO bez elektronického podpisu (eventuálně e-mailem) a následné potvrzení tohoto podání do 5 kalendářních dnů podle § 71 odst. 3 daňového řádu. Nejjednodušším způsobem podání souhrnného hlášení prostřednictvím aplikace EPO bez elektronického podpisu je vytvoření tzv. e-tiskopisu (vytvoří se po odeslání souhrnného hlášení z aplikace na společné technické zařízení správců daně), jeho vytištění a fyzické podepsání oprávněnou osobou a následné podání tohoto vytištěného a podepsaného e-tiskopisu (toto podání je nutné učinit nejpozději ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení).

REŽIM PŘENESENÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI

U plnění, u kterých se podle § 92a a násl. zákona o DPH účinného od 1.4.2011 uplatňuje režim přenesení daňové povinnosti, vzniká odběrateli povinnost, aby přijaté plnění uvedl v daňovém přiznání na řádku 10 nebo 11 mezi uskutečněnými plněními  (zásadně k DUZP, nikdy k datu přijetí úplaty) a zároveň může ve shodné výši (má-li plný nárok na odpočet daně) uplatnit odpočet daně na vstupu:

Dodavatel není ve smyslu § 108 osobou povinnou a zaplatit daň, plnění v režimu přenesení daňové uvede v daňovém přiznání na řádku 25 mezi ostatní plnění a plnění s místem plnění mimo tuzemsko s nárokem na odpočet daně:

Dodavatel i odběratel jsou u plnění v režimu přenesení daňové povinnosti povinni vést tuto evidenci:

·         DIČ protistrany (dodavatel eviduje DIČ odběratele a obráceně)

·         DUZP

·         základ daně

·         rozsah plnění (u dodání zlata v gramech, u dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 v kilogramech, u emisních povolenek v kusech)

·         předmět plnění (dodání zlata, konkrétní číselný kód harmonizovaného popisu a číselného označování zboží uvedeného v příloze č. 5 – např. 7204 pro odpad a šrot ze železa nebo oceli, obchod s povolenkami na emise)

Obě strany (dodavatel i odběratel) podávají na předepsaném formuláři (není v tištěné, ale pouze v elektronické podobě) „Výpis z evidence pro daňové účely vedené podle §92a odst.4 ZDPH“ (dodavatel) resp. na formuláři „Výpis z evidence pro daňové účely vedené podle §92a odst.5 ZDPH“ (odběratel). Výpis se podává v termínu pro podání daňového přiznání; nejedná se o přílohu k daňovému přiznání, ale o samostatné podání. Formulář je jednotný pro obě strany obchodu, každá strana výpis příslušným způsobem označí (dodavatel svůj výpis označí jako typ „D  - dodavatel“, odběratel jako typ „O – odběratel“). Ve výpisu se uvede na samostatném řádku každé jednotlivé plnění s předepsanými údaji (základ daně zaokrouhlený u jednotlivých plnění na celé Kč). Jako předmět plnění se uvede:

·         1 v případě dodání zlata

·         konkrétní číselný kód harmonizovaného popisu a číselného označování zboží uvedeného v příloze č. 5

·         2 v případě obchodování s emisními povolenkami.

Výpis se podává jakožto daňové tvrzení ve formě řádné, dodatečné či opravné (opravné řádné resp. opravné dodatečné) s tímto označením:

B - řádné

O – opravné řádné

D - dodatečné

E – opravné dodatečné.